Halloween v Tajemném panoptiku

Letošní Halloween proměnil naši školu v Tajemné panoptikum – zvláštní, podivuhodný cirkus plný magie, bizarních postav a nečekaných úkolů. Už při ranním příchodu bylo jasné, že školní chodby nejsou jako obvykle: místo žáků v lavicích tu chodili kejklíři, akrobatky, věštkyně, klauni, siláci i tajuplné bytosti, které vypadaly, jako by vystoupily z jiného světa.

Na začátku dne se objevila vědma s pradávným pergamenem. V něm stálo, že se z panoptika záhadně ztratily křišťálové koule, které udržují jeho kouzelnou energii. Aby se panoptikum nerozpadlo, museli žáci spojit síly, rozdělit se do smíšených skupinek napříč ročníky a vydat se hledat ztracené koule. Od té chvíle se prvňáčci stali parťáky druháčků, třeťáčci spolupracovali s páťáky a starší pomáhali mladším. A právě v tom bylo kouzlo celého dne: bez vzájemné pomoci by se křišťálové koule nikdy nenašly.

Deset stanovišť, deset výzev

Každá skupina musela projít všemi deseti stanovišti, kde je čekal některý z obyvatel cirkusu:

• silák prověřil jejich sílu a týmovou strategii,
• akrobaté rovnováhu a odvahu,
• krotitel šelem klid v napjaté situaci,
• fakír výdrž a soustředění,
• kouzelník pozornost a paměť,
• klaun smysl pro humor a trpělivost,
• kejklíř ostražitost a tichý pohyb zlodějů,
• žonglér šikovnost a koordinaci,
• principál znalost cirkusového řádu,
• a v tajných tunelech se daly získat body jen díky spolupráci celé skupiny.

Magie spolupráce

Celý den ukázal, jak skvěle může fungovat společná práce dětí různého věku. Starší žáci se přirozeně ujímali vedení, pomáhali mladším chápat pravidla i plnit úkoly, ti nejmenší zase přinášeli energii, nadšení a odvahu pustit se do všeho bez váhání. Každý měl ve skupině své místo – a právě díky tomu se podařilo získat zpět křišťálové koule.

Kouzlo panoptika zůstalo zachováno

Projektový den se tak proměnil v dobrodružství, které spojilo fyzickou aktivitu, tvořivost, fantazii a hlavně radost z toho, že něco zvládneme společně. A i když se škola později vrátila do své obyčejné podoby, v chodbách jako by ještě chvíli doznívalo šustění plášťů, cinkání mincí kejklíře a smích klaunů.