PRÁVĚ PROBÍHÁ ZÁPIS do 6. a 7. třídy na školní rok 2024/2025 >> VÍCE INFO ZDE
V předvánočním období se hodně času věnuje právě tématu Vánoc. I v naší škole to bylo stejné, jak ve výuce a školní družině, tak i během her a volného času. Děti mezi sebou sdílely svá přání a očekávání, a jelikož se tohoto tématu nemohly nabažit, věnovali jsme dva poslední školní dny roku 2019 poznávání vánočních tradic u nás i ve světě.
První den jsme se tedy vrhli na Vánoce ve světě. Děti ve dvou týmech pomocí obrázkové tajenky zjistily, že první zemí bude Švédsko. Ukázali jsme si, kde se Švédsko nachází, a pobavili se, jakým dopravním prostředkem bychom se tam dostali. Mluvili jsme se o svátku svaté Lucie a průvodu Lucek. Protože Lucky přináší světlo, šli jsme i my se zavázanýma očima jeden za druhým po chodbě, abychom si zažili, jaké by to bylo, kdybychom světlo neměli. Touto hrou si děti posouvaly své hranice, testovaly svůj strach a také důvěru ve skupině či to, jestli znají prostory školy i poslepu. Také jsme si představili Pipi Dlouhou Punčochu s využitím pohádky. Další zemí bylo Rusko a děti tuto zemi odhalily podle přesmyčky na tabuli. Povídali jsme si o Dědovi Mrázovi i o Vánocích v lednu. Pozornost jsme trénovali hledáním rozdílů a na videu jsme si pustili ukázku koledování a ruského folkloru.
Třetí zemí byla Havaj, na jejíž název děti musely přijít během hry šibenice, tedy hádáním po písmenkách. Na Havaji dárky rozdává Santa Klaus, připlouvá vánoční loď plná jídla a dárků a tančí se tanec hula, který jsme si také zkoušeli. Poslední zemí byly ostatní Spojené státy americké a děti na tuto zemi měly přijít pomoci hry Myslím si, paní učitelka myslela na danou zemí a děti pokládaly otázky, na které se dalo odpovědět pouze ano či ne a které měly dětem napovědět. O Santovi už jsme něco věděli, tak jsme se na videu podívali, jaká je v New Yorku pompézní vánoční výzdoba a jak vypadá tradiční vánoční tabule s krocanem, brusinkovou omáčkou a spoustou dalších delikates. Naučili jsme se koledu o sobovi Rudolfovi s červeným nosem, protože Santovy sáně jsou taženy partou sobů.
V pátek před Vánocemi jsme se ze světa vrátili k nám do naší země a celý den jsme věnovali tradicím v České republice. Pouštěli jsme lodičky a pozorovali jsme, jestli v příštím roce poplujeme sami, či jestli se budeme držet jeden druhého. Krájeli jsme jablíčko a zaradovali se, že budeme všichni zdraví. Šli na procházku, ochutnali cukroví a na závěr dne jsme si i zahráli jako opravdová školní kapela, dokonce si děti užily i nácvik hry na trubku. Formou hry si děti zažily různé zvyky, dozvěděly se fakta o jiných částech světa i o zvycích v jiných rodinách. A hlavně si oba dny pořádně užily, což nás těší nejvíce, protože v Eduardovi je právě radost velmi důležitá.
Více fotografií najdete ve Fotogalerii.